Liberálně konzervativní akademie - Cevro

ODS vyhrála po osmi letech volby do PS
Občanská demokratická strana vyhrála 2. a 3. června po osmi letech volby do PS a stala se nejsilnější stranou v dolní komoře našeho parlamentu. ODS získala 1 892 475 hlasů (tj. 35,38 procent hlasů) a 81 mandátů. Předsedu strany následně její vedení pověřilo, aby vedl rozhovory o sestavení vlády s KDU-ČSL a Stranou zelených.

Prezident pověřil Mirka Topolánka jednáním o sestavení vlády
Prezident Václav Klaus 5. června pověřil předsedu ODS Mirka Topolánka, aby jako vítěz sněmovních voleb jednal o příští vládě. Tentýž den také prezident svolal první zasedání nově zvolené dolní komory. Topolánek po setkání s Klausem řekl, že o novém kabinetu začne jednat s lidovci a zelenými.

Pátým místopředsedou poslaneckého klubu ODS bude Jan Bürgermeister
Poslanecký klub ODS má od 13. června kompletní vedení. Pátým místopředsedou klubu ODS byl zvolen Jan Bürgermeister. Poslanecký klub až do sestavení nové vlády povede Vlastimil Tlustý. Jeho místopředsedy jsou stejně jako v minulém funkčním období Václav Mencl, Oldřich Vojíř, Michal Doktor a Lucie Talmanová. Staronové vedení poslaneckého klubu má mandát do sestavení nové vlády, nejpozději však do září.

Zástupci ODS podepsali koaliční smlouvu s KDU-ČSL a SZ
Zástupci ODS, KDU-ČSL a Strany zelených podepsali 26. června koaliční smlouvu. Předseda ODS Mirek Topolánek při podpisu smlouvy v Poslanecké sněmovně prohlásil, že koaliční dohoda je kompromisem všech tří programů. „Jsme hluboce přesvědčeni, že tato koalice má dostat šanci,“ řekl.
   Podpisem smlouvy končí vyjednávání mezi ODS a ČSSD o podpoře pravostředové vlády. „Nyní budeme jednat ve formátu tři plus jedna, to znamená jako koalice s druhou nejsilnější stranou ve volbách (ČSSD),“ uvedl Topolánek. ODS by podle koaliční smlouvy měla obsadit 10 křesel, malé koaliční strany po třech. ODS připadne post předsedy vlády ( Mirek Topolánek), místopředsedy vlády a ministra práce, sociálních věcí a rodiny (Petr Nečas), ministra financí (Vlastimil Tlustý), ministra vnitra (Ivan Langer), ministra spravedlnosti (Jiří Pospíšil), ministra zahraničí (nestraník Alexander Vondra), ministra průmyslu a obchodu (Martin Říman), ministra dopravy (Aleš Řebíček), ministra zdravotnictví (Tomáš Julínek) a ministra pro evropské záležitosti (Petr Gandalovič). KDU-ČSL obsadí pozici místopředsedy vlády a ministra pro venkov a zemědělství (Miroslav Kalousek), ministryně obrany (Vlasta Parkanová) a ministryně kultury (Michaela Šojdrová). Strana zelených do vlády nominovala místopředsedu vlády a ministra životního prostředí (Martin Bursík), ministryni školství (Dana Kuchtová) a ministra, předsedu legislativní rady vlády (František Korbel).

Koalice zatím neprosadila předsedu PS
   Snaha zvolit předsedu Poslanecké sněmovny už dvakrát zkrachovala. ODS nejprve nominovala svou místopředsedkyni Miroslavu Němcovou. Ta v první volbě neuspěla ani v jednom ze dvou kol. V obou kolech ji chyběl jeden hlas od poslanců trojkoalice ODS, zelení, lidovci.
   Lidovecký kandidát Jan Kasal nezískal 7. července potřebný počet hlasů ani ve druhém kole tajných voleb. Ze 198 vydaných hlasovacích lístků bylo pro Kasala 99 poslanců. Nemocný poslanec ODS Miloš Patera se takzvaně vypároval s poslancem ČSSD Miloslavem Vlčkem. Schůze sněmovny byla ­pře­rušena.
   Z výsledků hlasování, které oficiálně oznámil předseda sněmovní volební komise Petr Tluchoř (ODS), vyplývá, že Kasal, na rozdíl od prvního kola voleb, získal zřejmě hlasy všech přítomných koaličních poslanců. I tak mu to ale ke zvolení nestačilo. Proti Kasalovi hlasovalo 26 poslanců, dva hlasy byly neplatné. Celkem 73 poslanců hlasovací lístek neodevzdalo. Stejně jako v prvním kole tento poměr naznačuje, že lístky neodevzdali sociální ­de­mokraté.
   V prvním kole voleb Kasal získal 99 z 200 hlasů. Znamená to, že ho nepodpořilo všech 100 koaličních poslanců. Volba byla tajná, takže nelze zjistit, kdo z ODS, KDU-ČSL či Strany zelených Kasalovi podporu odepřel.
   Obsazení funkce šéfa sněmovny je klíčem aspoň k částečnému odblokování volebního patu a vytvoření nového kabinetu. Podle některých výkladů ani nemůže ustavující schůze dolní komory skončit dříve, než poslanci předsedu zvolí. Navíc do zvolení předsedy nemohou začít s volbou dalších funkcionářů, tedy místopředsedů dolní komory. Na ukončení ustavující schůze je vázána i demise dosluhující vlády Jiřího Paroubka (ČSSD).

ODS nabídla ČSSD vstup do koalice
   ODS nabídla ČSSD 10. července, aby se stala členem vládní koalice. Po schůzce zástupců parlamentních stran to oznámil předseda ODS Mirek Topolánek. „Jiří Paroubek dostal nabídku na čtyřkoaliční řešení,“ oznámil Topolánek. „Jasně jsme řekli, že sociální demokraté musí definovat, zda chtějí být v opozici, nebo se účastnit na vládě. A dostali ode mě dnes nabídku účastnit se koaličního projektu jako koaliční strana.“ Jiří Paroubek na následující tiskové konferenci projekt účasti ČSSD ve vládě nevyloučil, ale podle svých slov ho považuje za nepravděpodobný. O den později grémium ČSSD tuto možnost odmítlo a vyslovilo se pro vládu úředníků nebo menšinovou vládu ODS.