Liberálně konzervativní akademie - Cevro

Jakou proměnou prošla Konzervativní strana po nástupu nového lídra konzervativců Davida Camerona?   S Davidem Cameronem přichází do čela konzervativců nová generace. Nápad Michaela Howarda předat štafetu těm nejmladším se vyplatil okamžitou explozí popularity, která vyšvihla konzervativce před labouristy ve všech sondážích, a to až o devět procent.
   I ze složení stínového kabinetu je vidět, že nastává opravdová výměna generací – na post stínového ministra financí např. nastupuje třicetiletý George Osborne, který si už dokonce stihl několikrát úspěšně vystřelil z labouristického ministra financí Browna. Kromě něj se do stínového kabinetu vrací bývalý šéf strany a stále ještě čtyřicátník William Hague. Vzděláním se bude zabývat šéfredaktor týdeníku The Spectator, ještě ne čtyřicetiletý břitký televizní debatér a humorista Boris Johnson, poradcem pro životní prostředí je šéfredaktor měsíčníku The Ecologist, třicetiletý milionář a antiglobalista Zac Goldsmith, který má do příštích voleb kandidovat do parlamentu.

Projevil se nástup Camerona na ideovém profilu strany?
   Ano, Cameron např. začlenil do konzervativní politiky ekologii, kterou si příliš dlouho ve všech zemích přivlastňují levičáci, vesměs k její škodě. Omezení imigrace, které Cameron zařadil do Howardova volebního programu, naopak nezískalo takovou podporu, jakou tehdejší lídr čekal, tak jej Cameron ze svého nynějšího programu vyňal, alespoň do té doby, než poradní tým vypracuje imigrační politiku konkrétnější a populárnější. To umožní určitému procentu centristů dezertovat od liberálů zpět ke konzervativcům. Dalším odklonem od posledního volebního programu je projev shovívavosti vůči veřejnému sektoru, v němž Blair za osm let vytvořil tři čtvrtě milionu neproduktivních pracovních míst. Jednou z nejpopulárnějších modernizací bude i nábor žen na poslanecké kandidatury, kde Cameron doufá rozšířit jejich počet až na padesát procent, v roce 2005 totiž poprvé průzkumy ukazovaly pokles ženských voliček pod polovinu.

Jak se podle Vás musí Konzervativní strana změnit ve vztahu k voličům, chce-li dosahovat lepších výsledků?
   Musí se opět proměnit v politickou sílu, která bude nabízet něco prospěšného všem sociálním vrstvám národa. V posledním desetiletí totiž konzervativní strana znatelně ztratila kontakt s myšlením a cítěním většiny Britů a zabředla v neschopnosti formulovat srozumitelný program filozofický, politický či ekonomický, který by voličům dával důvody ji volit. Strana se například dlouho zmítala v šarvátkách mezi eurooptimisty a euroskeptiky, až jí jednu dobu hrozil rozpad. S příchodem Camerona a následným vyčleněním konzervativních europoslanců z Evropské lidové strany ovšem dochází k profilaci a jednoznačnému posunu na euroskeptické pozice.

 
Kam by se měli v budoucnu konzervativci orientovat, chtějí-li být úspěšní?
   Chce-li být strana úspěšná, měla by se snažit udržet rovnováhu mezi modernizací a získáváním „středové“ popularity na jedné straně a uchováním konzervativních principů na straně druhé. Konzervatismus se tím stane opět vzrušujícím dramatickým dobrodružstvím, které bude stát za sledování – a možná i následování.

(Rozhovor je upravenou verzí článku, který vyšel v týdeníku EURO 16. 1. 2006)

Benjamin Kuras
(*1944)
• britsko-český spisovatel, novinář a dramatik
• někdejší redaktor anglického vysílání Československého rozhlasu v Praze a české redakce BBC v Londýně
• autor třinácti anglicky psaných her
• držitel ceny Wald Press Award (2004)
• člen redakční rady měsíčníku 51pro