Rozhovor se stínovým ministrem zdravotnictví Tomášem Julínkem

24. prosince 2005 - redakce
24 Pro

Jaký je Váš názor na nového ministra zdravotnictví Davida Ratha?

Myslím si, že premiér Paroubek vybral osobu, která, stejně jako předchozí ministři, nemá žádnou vizi, žádné komplexní řešení. Rozdíl oproti předchozím ministrům je v tom, že to není sociální demokrat, to si však musí Jiří Paroubek zodpovědět u sebe a v sociální demokracii. Druhá věc je, že je to osoba velmi kontroverzní, takže vzniká obava, že by spíš mohl do voleb napáchat v systému škodu. Za šest měsíců reálně nemůže udělat nic pozitivního, zvlášť když nemá vizi a nemůže tedy připravit projekt, začít jej realizovat a oslovit tím voliče.

Jedná se o člověka s charakteristikou chorobně ambiciózního, sebestředného člověka, který touží ovládnout resort, ví, že se to dělá prostřednictvím peněz a vůbec mu nezáleží na tom, jak vše dopadne. Jde mu především o to, aby mediálně dobře vypadal jako ten správný ministr. Já se však domnívám, že přecenil svoje síly, protože když chcete být ministrem, musíte odvést práci, zvlášť v situaci, když před Vámi šest ministrů tu práci neodvedlo. Je tu mnoho problémů: běžná agenda, potřebujete, aby lidé pracovali, aby vládla v resortu stabilita a ne­mů­že­te dělat silná, dramatická rozhodnutí, navíc taková rozhodnutí, která by byla destruktivní.

 

Jaký je Váš pohled na říjnovou stávku soukromých lékařů? Myslíte si, že může přispět ke zlepšení situace ve zdravotnictví?

Je třeba se podívat na požadavek, který prosazují – chtějí, aby vláda stáhla zákony, které ona naopak pořád prosazuje, ministr–neministr a lékaři správně tuší, že v těch zákonech jsou věci, které jdou proti soukromému sektoru a které dělají z doktorů v ambulantní privátní sféře vazaly. Já předpokládám, že budou bojovat dál.

 

Podíváte-li se na zdravotnictví jako celek, kde vidíte největší problémy?

Především v tom, že zdravotnictví se pořád vylučuje jako něco zvláštního a nenavozují se tu pravidla jako v normálním sektoru ekonomiky. Je ne­možné, aby nákladný klient, na kterém může doktor provést náročné zákroky, byl neatraktivní. To znamená odmítání těžce nemocných pacientů, neatraktivních starých a těžce nemocných lidí, což je koneckonců projevem patologie toho systému. Lidé, ze setrvačnosti z postkomunismu, z toho jak jim je zdravotnictví líčeno, ze strachu z nemoci, akceptují to, že se k nim lékaři chovají nepřátelsky, že stojí fronty v čekárnách a nakonec se ani nedozvědí, co jim je. To je přesně obraz zdravotnictví a toho, že tento sektor ekonomiky není v pořádku.

 

Mohl byste na závěr nastínit základní tezi reformy zdravotnictví dle ODS?

Cílem je navodit co nejstandardnější prostředí, tzn. poptávku a nabídku, aby fungovala cena jako vyjádření těchto dvou proměnných, a to v korunách, nikoliv v bodech. Pro CEVRO připravíme materiál jako přílohu, kde bude možné se dočíst veškeré podrobnosti.

 

 

MUDr. Tomáš Julínek

(*1956)

Vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Po studiu pracoval jako lékař v nemocnicích v Jevíčku, Svitavách, či ve fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. V letech 1991–1994 vykonával funkci primáře, resp. náměstka ředitele nemocnice v Ivančicích. Do politiky vstoupil v roce 1996 a o dva roky později byl za ODS zvolen do Senátu. Od počátku působil zejména ve Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, od března 2003 je rovněž stínovým ministrem zdravotnictví. Po svém opakovaném zvolení do Senátu v roce 2004 se stal předsedou senátního klubu ODS. Kromě toho je členem Meziparlamentní unie.