Červen
Výkonná rada o tzv. evropské ústavě
Výkonná rada ODS se 13. června zabývala situací kolem tzv. evropské ústavy. S ohledem na výsledek referenda ve Francii a Nizozemsku považuje VR ODS návrh evropské ústavy za politicky překonaný.
Občanská demokratická strana nepovažuje odmítnutí evropské ústavy občany dvou členských států Evropské unie za krizi evropské integrace, ale naopak za novou příležitost a šanci pro Evropu a pro naši zemi. Výkonná rada ODS vidí budoucnost Evropy v co nejširším prosazování konceptu svobodné ekonomické spolupráce členských států, založeném na volném pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu.
VR ODS vyzvala vládu, aby upustila od záměru pokračovat v ratifikačním procesu, aby upustila od příprav referenda i propagační kampaně a využila prostředky ve výši více než 1 miliardy na potřebnější účely, aby předložila Parlamentu bod „Pozice ČR po odmítnutí evropské ústavy“ a aby začala důsledně prosazovat zájmy ČR včetně odstranění ochranářských opatření znevýhodňujících české občany v zemích EU.
Výkonná rada ODS rovněž požádala předsedu vlády Jiřího Paroubka, aby při svých zahraničních cestách začal zastupovat zájmy občanů ČR a nepoškozoval ČR zasahováním do vnitropolitických záležitostí zemí EU.
ODS žádá odstoupení ministra Zgarby
Výkonná rada ODS na stejném zasedání 13. června vyslovila vážné podezření, že ministr zemědělství Petr Zgarba manipuloval se státními prostředky ve svůj prospěch, a jeho evidentní střet zájmů při nákupu státní půdy považuje za pokračování neprůhledných majetkových transakcí v řadách socialistické vlády.
Obhajoba a zlehčování ministrových pochybení premiérem Paroubkem svědčí podle výkonné rady o naprosté ztrátě soudnosti a nahrávání atmosféře korupce a klientelismu.
ODS se proto od takovéto praxe důrazně distancovala a požadovala ministrovo odstoupení.
Deklarace o nepokračování v procesu ratifikace Smlouvy o Ústavě pro Evropu
Předsedové středopravicových politických stran z České republiky a Polska – české ODS a polských stran Právo a spravedlnost (PiS) a Občanská platforma (PO) – vyjádřili 16. června společnou vůli politických stran nepokračovat v ratifikačním procesu Smlouvy o Ústavě pro Evropu.
K tomu, aby tato smlouva vstoupila v platnost, je podle jejich názoru v souladu s primárním evropským právem nezbytná její ratifikace ve všech členských státech Evropské unie. Tato podmínka již nemůže být splněna, protože občané Francie a Nizozemska se v referendech vyslovili proti ratifikaci smlouvy. Z tohoto důvodu již neexistuje schůdná cesta, kterou by bylo možné ratifikační proces za stávajících okolností úspěšně dokončit. Instituce Evropské unie by měly přijmout odpovídající rozhodnutí, která by umožnila zahájení diskuse o dalším fungování Evropské unie.
Pokračování ratifikačního procesu by start zmíněné diskuse jen zbytečně oddálilo. Zmíněné strany se spíše chtějí věnovat hledání cesty k efektivnější a lépe fungující Evropě. Požádaly proto instituce Evropské unie v čele s Radou, aby rozhodly o nepokračování ratifikačního procesu Smlouvy o Ústavě pro Evropu. Za nejlepší řešení by považovaly, kdyby takové rozhodnutí padlo již na červnovém zasedání Rady v Bruselu.
ODS s lidovci o důchodech
ODS a KDU-ČSL podepsaly 23. června společnou deklaraci o důchodovém systému. KDU-ČSL a ODS se shodly, že stávající systém průběžného financování důchodů není dlouhodobě finančně udržitelný, není schopen zabezpečit občanům naší země přiměřenou úroveň důchodů a potřebuje systémovou změnu – důchodovou reformu.
KDU-ČSL a ODS se ve všech podstatných rysech shodují na dvou ze tří pilířů důchodového zabezpečení – na prvním (státním) a třetím (soukromém). První pilíř by měl být solidární, financovaný průběžným způsobem, zabezpečující všem občanům důstojný příjem pro období důchodového věku (v případě ODS rovným důchodem, v případě KDU-ČSL velmi silnou solidaritou).
Třetí pilíř by měl být podle názoru obou stran dobrovolný, plně zásluhový pilíř, kde si občané mohou dobrovolně spořit na období důchodového věku.
Oba dva návrhy v zásadě snižují jak celkovou daňovou kvótu, tak povinné odvody na tzv. sociální pojištění a měly by tak podpořit ekonomický růst v České republice.
Koncepční rozpor mezi oběmi stranami lze spatřit v tom, jak naložit s prostředky, které obě dvě reformy uvolňují z povinných penzijních odvodů průběžného státního důchodového systému. ODS navrhuje snížit povinné odvody na sociální pojištění o 8 % a ponechat na občanech, aby s takto navýšenými příjmy naložili podle svého uvážení. KDU-ČSL taktéž navrhuje snížit povinné odvody na sociální pojištění o 8 %, ovšem s podmínkou, že občané budou účelově spořit na penzi.
KDU-ČSL a ODS se shodly na podpoře tradiční rodiny. V budoucím penzijním systému obě dvě strany podpoří rodiny s dětmi a mezigenerační solidaritu.
Obě dvě strany jsou s ohledem na společnou odpovědnost vůči občanům naší země a s ohledem na množství průsečíků jednotlivých návrhů připraveny hledat shodu na kompromisním návrhu.
