Liberálně konzervativní akademie - Cevro

Pravicové politické síly v České republice hovoří o možnosti zavedení rovné daně. Ta by se u nás měla stát jádrem širší reformy celého daňového systému. Jak na to?

Na to existuje celá řada detailních názorů. Že však rovná daň může fungovat, dokazuje příklad změn v daňovém systému, které provedla od posledních parlamentních voleb Dzurindova vláda v zemi našich východních sousedů.

Slovenská reforma si stanovila podle vládních materiálů hned několik cílů. Vláda se chtěla zasadit o přesun daňového břemena z přímých daní na nepřímé daně, t.j. přesun od zdaňování výroby směrem k zdaňování spotřeby. Navíc usilovala také o zavedení nízkých daňových sazeb a eliminaci všech výjimek, osvobození od daně a speciálních režimů. Dalším cílem reformy se stalo zrušení progresivního zdaňování příjmů zavedením rovné daně. Vláda SR se také rozhodla odstranit deformující prvky daňové politiky jako nástroje pro dosáhnutí nefiskálních cílů a odstranění dvojitého zdanění příjmů v maximální možné míře.

Rovná daň
V oblasti zdanění příjmů se slovenská daňová reforma zaměřila na zavedení rovné daně. V souladu s principem rovného zdanění právnických a fyzických osob byla od 1. ledna 2004 zavedena jedna sazba daně z příjmu ve výši 19 %. Tato sazba nahradila dosavadních 21 různých způsobů zdanění příjmů (mimochodem předcházející zákony znaly 443 druhů daňových příjmů), včetně pěti sazeb u daně z příjmu fyzických osob. Před tím měly tyto sazby hodnoty 10 %, 20 %, 28 %, 35 % a 38 %).

Radikální změna přinesla hned několik výhod. Zaprvé si zachovala progresivní povahu efektivních sazeb daně, kterou skutečně zaplatí jednotlivci s různou výškou příjmů. Všechny příjmy fyzických osob do výšky 1,6 násobku životního minima měsíčně (na Slovensku tzv. hranice chudoby), jsou osvobozeny od daně. Pro jednotlivce s příjmy pod tímto prahem tak daň zůstává fakticky nulovou.

Ten, kdo vydělává opravdu málo, nebude tedy platit vůbec žádnou daň. Prvních 80.832,- Sk (19,2-násobek životního minima, pokud to počítáme celoročně) se nezdaňuje a nad toto nezdanitelné minimum se na všechny příjmy bez ohledu na typ a výšku uplatní jedna jediná sazba daně. Příjem 100 tis. Sk převyšuje nezdanitelné minimum o 19.168,- Sk a pouze z něj odvede občan 19 % daň, tedy 3.642,- Sk. Celková daň je tak 3,64 %.

Žádný problém pro chudší občany
Nezdanitelné minimum se zdvojnásobilo, a to z 38.360,- Sk na 80.832,- Sk na daňového poplatníka. Důvodem bylo to, aby daňoví poplatníci s nejnižšími příjmy, kteří byli dosud zdaňování desetiprocentní sazbou daně z příjmu (do 38.760,- Sk žádná daň a dalších 90.000,- Sk 10 % daň), neplatili vyšší daň z příjmu. Na nepracující manželku vzrostlo nezdanitelné minimum, které si může daňový poplatník uplatnit, dokonce z 12.000,- Sk na dalších 80.832,- Sk

K prvnímu lednu 2004 byla snížena sazba daně z příjmu právnických osob z 25 % na 19 %. Nový daňový systém navíc sleduje systém jednorázového zdanění investicí a kapitálových příjmů. Zdanění u nich probíhá v momentě, kdy jsou převáděny ze společnosti na jednotlivce. To mělo za následek zrušení daně z dividend. Kapitálový příjem bude nadále zdaněn jen jednou, a to při zdanění zisku společnosti.

Součástí slovenské daňové reformy se stalo také zrušení daně z převodu a přechodu nemovitostí, darovací daně a dědické daně. Darovací daň a dědická daň byly obě zrušeny od 1. ledna 2004. Od té doby nejsou již dary považovány za daňově uznatelné výdaje. O rok později následovalo ještě zrušení daně z převodu a přechodu nemovitostí.

Po daňové reformě slovenská vláda provedla tzv. fiskální decentralizaci, která zahrnovala změny ve struktuře místních daní a týkala se hlavně daně z nemovitostí, silniční daně a místních poplatků. Decentralizace navíc posilnila fiskální pravomoc obcí v oblasti místních daní.

Před reformou mělo Slovensko standardní sazbu DPH ve výši 20 % a sníženou sazbu ve výši 14 %. Součástí reformy se však stalo zrušení snížené sazby DPH a zavedení (od 1. ledna 2004) jednotné sazby daně pro všechny služby a zboží, a to ve výši 19 %.
Kritici slovenské reformy strašili občany, že reforma přinese obrovský propad příjmů státního rozpočtu. To se však nepotvrdilo a první výsledky reformy ukazují, že reforma v podobě, jak jí nastavila slovenská vláda, má pozitivní do7pady.
Česká republika bohužel na podobný řez do džungle nepřehledných daňových zákonů teprve čeká.