Liberálně konzervativní akademie - Cevro

Myslím si, že významný den by měl reprezentovat něco, na co je dobré a správné si čas od času vzpomenout. Pro mne osobně takovým dnem je například 12. březen, den, kdy ČR vstoupila do NATO. Rozhodně to není ta komunistická taškařice, kterou jsme za totality za-ží-va-li vždy 8. března, v jeden z nejodpornějších komunistických kolektivních svátků, Mezinárodní den žen. Ženy dostávaly bonboniéry, karafiáty, mýdlo, ručník, případně stokorunové poukázky na nákup v Bílé labuti, muži se opili. Námitku, že se tento svátek slaví i v jiných demokratických zemích, nelze v ČR vůbec vznášet. V zahraničních demokraciích je ledacos jiné, neměli tam čtyřicet let komunistický režim. Žádným doporučením pro MDŽ není ani to, že byl prohlášen za významný den rezolucí Valného shromáždění OSN z roku 1975. Okolnosti vzniku MDŽ jsou poněkud zahalené tajemstvím, myslím si, že umělým. Nebýt tohoto tajemného zastření, nikdy by nemohlo dojít k tomu, že někdo v roce 2004 bude chtít tento svátek prohlásit za významný den pro náš stát a naše občany. Osobně takový návrh považuji za urážku jemnocitu a vrchol nevkusu.
Proč se slavil MDŽ 8. března? V roce 1910 se v Kodani uskutečnila Mezinárodní konference žen. Tato konfrence byla ve skutečnosti konferencí žen-socialistek a vedlejší akcí Kodaňského kongresu socialistické Druhé internacionály. Rozhodnutí o oslavě hnutí za ženská práva na této konferenci nebylo ničím jiným než propagandistickým tahem, který byl součástí komplexní strategie Internacionály.
Později bylo pro mezinárodní den žen stanoveno přesné datum, a to 8. března na památku ženských nepokojů zaměřených proti válce a bídě v Petrohradu v roce 1917. Tyto nepokoje přerostly v únorovou revoluci. Tak už to v Rusku chodilo, podobně jako 7. listopad přerostl v říjnovou revoluci, tak 8. březen přerostl v únorovou revoluci. Důležité je, že datum bylo stanoveno. Muselo být ovšem stanoveno až následujícího roku, a to už bylo po vítězství bolševiků, tedy po VŘSR. Kdo ho stanovil? Lenin? Na-děžda Krupská? Nejvyšší sovět? Nevím a nebudu po tom pátrat.
Jsem naplněn hlubokým smutkem při představě, kdy v kalendářích na příští rok, mezi významnými dny ČR, bude uveden vedle Dne památky holocaustu (27. leden., kdy v roce 1945 byl osvobozen koncentrační tábor v Osvětimi), Dne památky obětí komunistického režimu (27. červen 1950, kdy byla popravena paní Dr. Milada Horáková) také Mezinárodní den žen (8. březen – vzpomínka na tradiční, nikdy nekončící rvačky ruských žen ve frontě na chleba).