Liberálně konzervativní akademie - Cevro

Začátek konfliktu v regionu Dárfúr v západní části Súdánu se datuje do roku 2003. Před více než rokem jsem na těchto stránkách publikovala článek, který reagoval na obvinění súdánského prezidenta al-Bašíra z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy v súdánské provincii Dárfúr, které proti němu vznesl Mezinárodní trestní soud (dále „ICC“) prostřednictvím prokurátora Luise Mo­re­no­-Ocam­pa. Tento článek se věnuje vývoji v otázce zmíněného obvinění a sleduje, do jakého bodu se celá věc posunula.

Samotný zatykač vydaný ICC na prezidenta al-Bašíra byl vydán až 4. března 2009, tedy téměř osm měsíců po vznesení samotných obvinění. Téhož dne vyzval Generální tajemník OSN súdánskou vládu ke spolupráci a vyzval všechny strany, aby pracovaly na politickém řešení směřujícím k ukončení konfliktu v Dárfúru. Bezprostředně po vydání zatykače na prezidenta se taktéž sešel súdánský Kabinet, aby vzniklou situaci projednal a zaujal jasné stanovisko. V čele súdánského Kabinetu předsedá přímo prezident země. Súdán i nadále odmítá jurisdikci ICC a také z toho důvodu po vydání tohoto zatykače nenastala výrazná změna. Al-Bašír podniká zahraniční cesty a to bez zřejmého strachu z vězení na základě vydaného rozkazu k zatčení. Po vydání zatykače navštívil například Eritreu, Libyi, Egypt, zúčastnil se také summitu zemí Ligy arabských států (dále „LAS“) v Kataru. LAS, jejímž členem je také Súdán, neakceptuje jurisdikci ICC ani vydání samotného zatykače na al-Bašíra, který také potvrdil svoji účast na summitu pouze za podmínek, že mu nevznikne žádné riziko v souladu se zatykačem ICC, pokud do Kataru přicestuje.

Zcela nepochybně k celé této situaci napomohl také postoj Africké unie, která vydala již 5. března 2009 prohlášení reagující na vydání zatykače proti al-Bašírovi, jehož prostřednictvím vyjádřila z uvedeného rozhodnutí ICC znepokojení, neboť jej považovala za nežádoucí a jako potenciální zdroj možného narušení probíhajícího mírového procesu, který by měl vést k usmíření a nastolení demokratického vládnutí v Súdánu, ale naopak uvedla, že by mohl přispět k dalšímu utrpení obyvatel v Súdánu a také vést k další destabilizaci země.

Začátkem měsíce července se konal v pořadí již třináctý summit zemí Africké unie v Libyi, na kterém se členské země dohodly nadále nespolupracovat s OSN v otázce zatykače proti al-Bašírovi a apelovat na Radu bezpečnosti OSN tak, aby v souladu s článkem 16 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu požádala právě ICC o odklad al-Bašírova trestního stíhání, a to na dobu až dvanáct měsíců. Některé zdroje uvádějí, že řídící silou se stala v této otázce Libye a další země sympatizující se Súdánem a naopak nesouhlas s tímto rozhodnutím vyjádřila například Botswana či Uganda, které vydaly prohlášení, že prezident al-Bašír musí stanout před soudem (ICC) a pokud vstoupí na jejich území, budou postupovat v souladu s rozhodnutím ICC. Mohlo by se tedy zdát, že v tomto ohledu ani přístup jednotlivých afrických států není zcela jednotný. Nicméně 14. července vydala Komise AU rozhodnutí ze zasedání afrických států, které ratifikovaly Římský statut – jedná se o třicet afrických států, pro které by mělo být naplnění zatykače smluvní povinností. Mezi tyto země patří mimo jiné Čad, Malawi, Botswana, Sierra Leone, Jihoafrická republika, Uganda, Ghana, Keňa či Madagaskar. V tomto prohlášení však Komise zdůrazňuje, že rozhodnutí o ICC bylo přijato v souladu s jednacím řádem a nemohlo být tak rozhodnutím diktátu ze strany jednoho členského státu vůči ostatním. Zároveň v tomto rozhodnutí byl zveřejněn apel na Radu bezpečnosti OSN, aby zodpovědně uvážila zmíněný požadavek AU o odložení trestního stíhání na prezidenta al-Bašíra. Stejnou výzvu směřovanou k RB OSN zopakovala Rada míru a bezpečnosti AU na nedávno konaném říjnovém setkání v Nigérii.

Prezident al-Bašír má podporu států v regionu a to jak prostřednictvím LAS, stejně tak i AU. Pomyslný míček má nyní na své straně Rada bezpečnosti OSN a je na ní, jaký postoj zaujme k požadavku AU. V návaznosti na události, které se v tomto případu odehrály za uplynulý rok i s ohledem na to, že ani jeden z již dříve obviněných, Ahmed Harún nebo Ali Kushayb, na které byl vydán zatykač ICC před více jak dvěma lety (2. května 2007), nestanuli dosud před soudem, nelze tedy příliš předpokládat, že by před haagským soudem stanul i samotný al-Bašír.