EKR grilovali Füleho
Česká republika vysílá do nové Barrosovy Komise dosavadního ministra pro evropské záležitosti v úřednické Fišerově vládě Štefana Füleho. Jeho nominace se stala výsledkem situace, kdy žádná ze stran nedokázala ve vládě prosadit svého favorita, a bylo potřeba najít kompromisního kandidáta.
ODS původně navrhovala jako svého kandidáta bývalého vicepremiéra pro evropské záležitosti Alexandra Vondru. Naopak socialisté chtěli ve funkci ponechat současného českého komisaře a bývalého premiéra za ČSSD Vladimíra Špidlu. Protože Zelení, třetí strana, která nominovala své zástupce do vlády, odmítli podpořit jednoho z kandidátů velkých stran a trvali na svém favoritovi Janu Švejnarovi, dospěly ODS a ČSSD ke kompromisu v podobě nominace Š. Füleho. Ten sice není členem žádné politické strany, ale jako bývalého velvyslance ČR ve Spojeném království, v Litvě a při NATO ho do Fischerovy vlády navrhla sociální demokracie. Füle je i proto v Bruselu počítán mezi zástupce Strany evropských socialistů, kam ČSSD na evropské úrovni patří. O orientaci českého kandidáta svědčí i jeho nedávná účast na sjezdu evropských socialistických stran v Praze.
Předseda Evropské komise J. M. Barroso se rozhodl českého kandidáta navrhnout pro resort rozšíření Unie a vztahy s nejbližšími sousedy EU, kteří se zapojili do Evropské politiky sousedství.
Štefan Füle, český kandidát na pozici evropského komisaře, už zahájil své vyjednávání o podpoře v Evropském parlamentu. Během druhého prosincového týdne se představil první z politických skupin, frakci Evropských konzervativců a reformistů (EKR), ve které působí i nejpočetnější delegace českých poslanců za ODS.
Slyšení „na ostro“, ve kterém bude Evropský parlament skutečně rozhodovat o Füleho postu, je naplánováno až na polovinu ledna. Štefan Füle se ale dopředu snaží získat podporu politických skupin, které mají v parlamentu hlavní slovo. Může se tak s předstihem připravit na některé nepříjemné otázky, které v lednu nepochybně dostane.
Pokud jde o Füleho členství v Komunistické straně a studia diplomacie v Moskvě, zejména britští konzervativní poslanci ocenili, že na rozdíl od baronky Ashtonové, budoucí evropské „ministryně zahraničí“, se Füle ke své minulosti přihlásil a konstatoval, že svého angažmá dnes lituje. „Myslím, že pan Füle už svou prací velvyslance v NATO ukázal, na jaké straně skutečně stojí. Je pravda, že v evropské administrativě se hlavně v 90. letech objevila řada lidí s komunistickou minulostí, ale dnes bychom měli posuzovat lidi hlavně podle jejich současné práce. Těší mne, že je pan Füle kariérní diplomat, pro jeho portfolio je to vynikající kvalifikace,“ řekl pro tiskovou službu frakce EKR britský konzervativní poslanec Charles Tannock.
Pochyby o Ashtonové
Britský konzervativní zástupce v EP ve svém komentáři poukázal na případ současné britské komisařky pro obchod baronky Ashtonové, kterou evropští lídři vybrali jako budoucí Vysokou komisařku Unie pro zahraniční věci a bezpečnou politiku. Labouristická politička ovšem nyní čelí pochybnostem, které vycházejí z jejího angažmá v organizaci Kampaň pro nukleární odzbrojení (Campaign for Nuclear Disarmament – CND). Ashtonová v osmdesátých letech působila několik let jako pokladnice této britské organizace, kterou podle všech informací financoval Sovětský svaz, aby podněcoval „mírové“ hnutí v západní Evropě. V Hnutí působila řada sovětských agentů a mírové kampaně nikdy neinformovaly, že jako první do Evropy umístil rakety s jadernými hlavicemi v této době právě komunistický Sovětský svaz.
M. Ouzký: Füle – opravdový diplomat
Otázky poslanců při slyšení Š. Füleho se naopak zaměřily především na problematiku rozšíření EU, a to zejména v oblasti východní a jihovýchodní Evropy a Turecka. Někteří poslanci EP vyjadřovali během debaty znepokojení nad mizivými pokroky Chorvatska v boji s korupcí a zločinností a nedostatečnou spoluprácí země s Mezinárodní trestním tribunálem v Haagu. Poukazovali i na to, že Ukrajina sice stojí o privilegované partnerství s Unií, ale pro postupné sbližování s Evropou dělá méně, než by Brusel očekával. Jako velice citlivá se také jeví otázka vstupu Turecka do Evropské unie. K tomu Füle poznamenal: „Pokud jde o Turecko, mám od předsedy Evropské komise pana Barrosa jasný úkol: pokračovat v započatých přístupových rozhovorech. Vím, že jsou tu různé názory a že se v Evropě i vyvíjí veřejné mínění, ale nemohu měnit pravidla hry v jejím průběhu. Myslím, že Turecko i Evropská unie mají před sebou ještě hodně práce. Pokud by byly splněny všechny podmínky vstupu, je to podle mě otázka několika málo let.“
Pokud jde o Chorvatsko a Balkán obecně, je podle Füleho důležité, aby prodemokratické síly v zemi viděly na obzoru jasný cíl, který by je posílil.
„Jsem velice rád, že Česko dostalo tak významné portfolio, jakým je bezesporu oblast rozšíření a politiky sousedství,“ řekl po setkání předseda české delegace v EKR europoslanec Miroslav Ouzký (ODS). „Ačkoli není pan Füle přímo kandidátem ODS, jeho odborná kvalifikace pro tuto pozici je dobrá. Navíc dnes ukázal, že je opravdu profesionální diplomat: přímým odpovědím na některé citlivé otázky se prostě vyhnul,“ komentoval výkon pravděpodobně budoucího českého komisaře M. Ouzký.
