Krvavá kampaň, krvavé kompromisy, krvavé účty
Takže budou předčasné volby. Za pár měsíců to bude dvacet let, co jsme opět svobodní. Navazujeme na demokratickou éru první republiky. Ta, s lítostí řečeno, trvala též pouze dvacet let. Rozvrátili ji nejprve nacisté, poté komunisté. Chtěli jsme rychle všechno dohnat. Jenomže společnost zraje pomalu, přeskočit některé etapy nejde. Z dvaceti svobodných let je téměř polovina poznamenána vládní nestabilitou.
Do Sněmovny volíme poměrným systémem. Dlouhodobě se ukazuje, že tento systém nám dobře neslouží, přesto ke změně zatím nedojde. Skončila vláda Mirka Topolánka a vystřídala ji takzvaná vláda úřednická. Na krátký čas se tedy zmírní spory mezi politickými stranami, protože vybíjet se na vládě v demisi už vážně nemá cenu. Klid bude zdánlivý a velmi dočasný.
Potom vypukne volební kampaň. Očekávám, že bude velmi ostrá, negativní. Oranžový drak začne řvát a chrlit sliby, hlas rozumu nebude tolik slyšet. A protože je naše společnost dlouhodobě rozdělena téměř půl na půl vznikne vláda velkých kompromisů. Personálních i programových. Některé sliby se splní, mnohé spadnou pod stůl. Odehrají se spory o ministry koaliční vlády. Poměry se nezlepší. Jinými slovy: chystá se velká bitva. Bude stát hodně peněz, sil, času a energie a na jejím konci budeme tam, kde jsme nyní. Ale už bez oněch promrhaných peněz, sil, času a energie. Nic proti volbám, bez této soutěže demokracie nemůže fungovat. Ale příliš dlouho od nich očekáváme velkou změnu, kterou nemohou přinést. Beze změny volebního zákona… a jsem opět na začátku.