Inspirace z LKA
Uvítal jsem možnost podělit se s vámi na stránkách Cevro Revue o vědomosti a zkušenosti nabyté na seminářích konaných v rámci LKA (Liberálně-konzervativní akademie) během ročníku 2007/2008.
Nejprve mi dovolte se krátce představit. Jmenuji se Petr Hornický. Jsem strojař a v současné době provádím zákaznické projekty reformním programem u firmy Bosch.
Do společenství LKA mě přivedl, spolu s cca 30 kolegy z různých oborů, zájem o věci určující směr a tempo vývoje naší republiky. Tříbení myšlenek ve společné diskusi nad tématy aktuálními i historickými.
V sobotu 12. ledna jsme se zabývali na přednášce Petra Macha strukturou a výší zdanění u nás, ve srovnání s extrémy ze zahraničí. Jako příklad nízkého zdanění (daného ústavou a konkurencí mezi kantony) bylo zmíněno Švýcarsko. Naopak Švédsko posloužilo jako přiklad opačný a zároveň jako výjimka z pravidla: vyšší daně, nižší růst HDP. Minimální a efektivní roli státu, a tím i výši daní, navrhuje a s úspěchem obhajuje A. Smith již v 18. století. Jemu oponuje Keynes svou teorií státu-opatrovníka s vysokou mírou přerozdělování a funkcí stabilizátora společnosti (opomíjejme neefektivitu státu jako prostředníka).
Za základní považuji fakt, že výše zdanění má rozhodující vliv na motivaci, a tím i efektivitu práce. Z vlastní zkušenosti vím, že skřípění zubů nad německým daňovým přiznáním třídy 6 (ve výši 55 %) mi v době studií v Čechách na píli nepřidalo. Proto citlivé nastavení zdanění (a jeho různých forem, např. povinných pojištění, inflace atd.) považuji za prioritní úkol státu. Přehnané zdanění podporuje šedou ekonomiku a černý trh. Průhlednost a srozumitelnost pak ochotu občanů daně platit.
Závěr pro nás: nastartování reformy financí v České republice byl dobrý první krok správným směrem. Čeká nás jich mnoho k cíli – státu minimálně náročnému a maximálně efektivnímu.
Petr Mach při únorovém ekonomickém bloku
