Prezidentská volba očima přímého účastníka
Byly o ní napsány stohy novinového papíru, internet byl zahlcen gigabity dat a štamgasti v hospodách od Aše až po Bukovec měli konečně jiné téma než fotbal. A já měl to štěstí nebo tu smůlu, že jsem byl jejím přímým účastníkem. Byl jsem jedním z 281 volitelů při prezidentské volbě.
V pátek 8. února jsem přicházel na Hrad v očekávání atmosféry odlišné od běžného jednání sněmovny. Domníval jsem se, že hádky, osobní nepřátelství a nenávist zůstanou na Malé straně a prezidentská volba bude probíhat v atmosféře důstojného jednání. Projevy kandidátů, rozhodnutí o způsobu volby, hlasování. Jak jsem se pletl!
Noví zelení
'Rozčarování mi přinášejí projevy zelených. Síla televizních kamer a přímého přenosu přivádí k jekotu Kateřinu Jacques a její „nechceme prezidenta takového – chceme prezidenta takového“ mne nutí poprvé opustit Španělský sál. Jsem rozčílený a musím chvíli na vzduch. Rozumím tomu, že mají zelení jiného kandidáta. Čemu nerozumím, že svými projevy jdou přímo proti jím deklarované vizi „naslouchání, slušnosti a spolupráce“. Uvádět přednosti vlastního kandidáta je korektní a slušné. Pouštět se do kritiky a urážek člověka, který celý život férovým bojem prosazuje svůj názor na svět, je nekorektní a sprosté. Inu nový politický styl neznamená automaticky lepší politický styl. Blíží se rozhodnutí o způsobu volby, a to pravé divadlo teprve začíná. Předseda sněmovny Vlček navrhl v úvodu schůze postup – pokud nebude schválena tajná volba, volba proběhne veřejně. Poslanec a předseda Ústavně právního výboru Marek Benda vznáší vůči tomuto postupu námitku. Série přestávek vyplněných pitím kávy, dohady, průtahy. A nakonec bez jakéhokoliv posunu. Vše k ničemu. Hlasování prohráváme, volit se bude veřejně. Lid si to žádal, lid to tedy má. Vedení ODS se rychle radí a padá rozhodnutí – jdeme do toho, chceme stihnout všechna tři kola dnes. Po chodbách se procházejí rozesmátí Tvrdík s Krausem a Vyvadilem. První kolo. Klaus 139. Švejnar 138. Zbytek dobré nálady mne opouští. Proboha, nemá ten Švejnar nakonec šanci vyhrát. A jak volili lidovci? A jak nezávislí senátoři? To jsou témata hovorů o přestávce. Začíná tlačit čas. Druhé kolo. Klaus 142, hlásí člen volební komise. Švejnar jde dolů – 135. Začínají dohady – bylo pro Klause opravdu 142? Nebo 140? Předseda poslaneckého klubu ODS Petr Tluchoř navrhuje hlasování po 21. hodině. Je 20.58. Vlček je v koncích. Hašek žádá přestávku pro klub ČSSD. Vlček se zoufale obrací na Filipa. Jak symbolické, napadá mne, socialisté hledají záchranu u komunistů. „Nebav se s nima a ukonči to,“ zní rada Filipa. A tak je volba přerušena a pokračovat se bude v sobotu.
Je 9. února. Podruhé přicházím na Hrad. U Matyášovy brány stojí hloučky Japonců. „Vydržte, bude to trvat maximálně půl hodiny, hodinu, volí se prezident“ říká anglicky turistům průvodce. Divadlo však ještě zdaleka nespěje ke svému konci. Přestávky, dohady, schůzky, telefonáty. Kdyby byl Tvrdík takhle pilný, když byl šéfem ČSA… Ke třetímu kolu dochází až odpoledne. To už zde nejsou někteří senátoři… Klaus dostává 139 hlasů, Švejnara tentokrát komunističtí poslanci nevolí, počet hlasů mu opět klesá. První volba končí. Jsem zklamaný a plný obav. Zklamaný, že den a půl strávený na Hradě ke zvolení prezidenta nevedl, zklamaný z atmosféry, ve které se volba odehrála. A obávám se výsledku v další volbě. Když přes noc a o přestávkách mizeli Klausovi volitelé, co se bude dít během příštího týdne.
Druhá volba
Celý týden probíhá v napjaté atmosféře. Výhrůžky senátorkám, nábojnice a střelný prach v poště. Mimochodem, páni novináři, vzpomínáte si ještě, jak Vám nábojnice s vyrytým nápisem „nechte si to projít hlavou“ pan Tvrdík rozdával, když byl ministrem obrany? Úterní poslanecký klub snad ani raději neměl být. Nejsem sám, kdo je nervózní. Diskuse je dlouhá, naštvání vůči zeleným velké, nervozita patrná. Ve čtvrtek přichází pokyn – kdo nebude spát v Praze, musí se hlásit.
V pátek 15. února mířím potřetí na Hrad. Beru si s sebou talisman. Snad přinese štěstí, jako při hlasování o důvěře vládě. Při příchodu jsou poslancům a senátorům nabízeny koláčky a časopisy. Jen jestli ty koláčky nejsou od Tvrdíka, vtipkujeme s kolegou. Tentokrát máme tři kandidáty. Klause, Švejnara a Bobošíkovou. Los určuje pořadí, ve kterém vystoupí kandidáti. První Klaus, druhý Švejnar, třetí Bobošíková. Klaus přednáší brilantní projev. Později mu tento svůj dojem sděluji a on, byť očividně velmi potěšen, říká: „to víte, musí se člověk trošičku snažit.“ Typický Klaus. Švejnar opakuje prázdná slova z první volby. Bobošíková říká, že chce být prezidentkou, před hlasováním ale z kandidatury odstupuje. Vystupují i zástupci stran vyjma zelených. Zřejmě pochopili, že v první volbě hodně přestřelili. První kolo. Přítomno je 279 volitelů. Klaus 141. Švejnar 136. Je to dobré, říká mi Petr Tluchoř. Paroubka s Tvrdíkem opouští úsměv. Druhé kolo. Klaus 141, Švejnar 126. Zelení si berou dlouhou přestávku, chtějí z Kutné hory přivést nemocnou poslankyni Zubovou. I dnešní volba se protahuje do odpoledne. Třetí kolo. Klaus 141. Je prezidentem! Švejnar 111. Přichází obrovská úleva.
