Fogh Rasmussen – do třetice vítězství
Tony Blair byl dlouho považován za výjimečného politika, protože třikrát za sebou dokázal vyhrát ve Velké Británii parlamentní volby. Na počátku letošního listopadu se mu ale v tomto ohledu vyrovnal jeden z evropských pravicových premiérů. Je jím předseda dánské liberální strany Anders Fogh Rasmussen.
Dánský premiér, kterému je letos 54 let, dokázal i potřetí v řadě se svou pravicovou koalicí vyhrát ve volebním klání nad spojenými silami levice. Fogh Rasmussen vede svou pravicově liberální stranu, která má díky historickým důvodům neodpovídající jméno Venstre, což v dánštině znamená Levice. Jeho jediným koaličním partnerem je od roku 2001, kdy se stal poprvé premiérem, Konzervativní lidová strana. Ta se na rozdíl od Venstre, která má své kořeny na dánském venkově, opírá hlavně o majetnější a vzdělanější voliče ve větších městech. Toto pravicové duo ovšem postrádá v dánském parlamentu – Folketingu – absolutní většinu. Jeho menšinová vláda se proto po volbách v roce 2001 i v roce 2005 musela opírat o podporu Dánské lidové strany.
S podporou populistů
Dánští lidovci jsou v první řadě populisté, jejichž hlavním tématem je problematika, podle jejich názoru, přílišného přílivu imigrantů do severského království. Právě za prosazení tvrdé imigrační politiky vyměnila vůdkyně lidovců Pia Kjćrsgaardová podporu pravicové koaliční vlády ve Folketingu.
Vliv lidovců na pravicové duo se ovšem v pětimilionové zemi mnohým nepozdává. I proto letos vznikla v Dánsku nová politická strana, která dostala všeříkající název Nová aliance (Ny Alliance). Založili ji politici středu a pravice, kteří se domnívali, že by tato formace mohla po dalších volbách nahradit v provládní koalici dánské lidovce a umožnit tak méně tvrdou imigrační politiku. Číslem jedna v nové straně se stal poslanec, zvolený za levostředovou stranu Radikální venstre Naser Kader.
Nová strana: Nová aliance
Khaderova Nová aliance krátce po svém jarním vzniku raketově vstoupila na politickou scénu a její zisky ve výzkumech preferencí přesahovaly i desetiprocentní hranici. Jak to ale u nových stran bývá, novota se rychle okouká. Podpora Nové aliance začala rychle klesat. Na to zareagoval i premiér Fogh Rasmussen a vyhlásil na 13. listopadu předčasné volby, přestože mohl vládnout až do začátku roku 2009.
Ve volbách proti sobě stály dva bloky. Fogha Rasmussena chtěli znovu jako premiéra podpořit liberálové, konzervativci, lidovci a také Nová aliance. Naproti tomu levice vybrala ze svých řad jako lídra ženu. Tou se stala Helle Thorning-Schmidtovou, šéfka sociálních demokratů.
Od vyhlášení předčasných voleb výzkumy preferencí signalizovaly, že pravice posílená o Novou alianci bude mít v příštím Folketingu většinu. Kandidátka levice na post premiéra Thorning-Schmidtová se pokusila přesvědčit Novou alianci a konzervativce, aby vytvořili koalici levého středu, ale její návrh byl odmítnut. A tak jedinou tajenkou voleb zůstávalo, zda se bude nová vláda opírat o podporu pouze lidovců nebo pouze Nové aliance, nebo zda bude potřebovat obě tyto strany. Poslední popsaná varianta byla pro premiéra velkou komplikací, protože sladit zájmy Nové aliance a lidovců, kteří jsou přímými oponenty, by bylo téměř nemožné.
Poslanci z Atlantiku rozhodují
Volební výsledek Foghu Rasmussenovi cestu ke třetímu premiérskému mandátu ulehčil, i když jen v podobě velmi těsné většiny. Jeho Venstre lehce ve volbách ztratila, ale udržela si před sociálními demokraty pozici nejsilnější dánské politické strany. Sociální demokraté totiž utržili nejhorší výsledek od roku 1906 a ztratili, zejména na úkor ještě více vlevo stojící Socialistické lidové strany. Tento posun připomíná vývoj v Nizozemsku, kde také sociální demokraté přicházejí o hlasy ve prospěch ještě levicovějších socialistů. Stejný jev signalizují volební průzkumy v Německu, kde se to projevuje na poklesu SPD a ziscích strany Levice.
Liberálové spolu s konzervativci, kteří si udrželi stejný počet křesel, a posíleni lidovci nakonec dosáhli jen na 89 poslaneckých křesel, přičemž nadpoloviční většinu tvoří 90 mandátů. Nejprve se zdálo, že koalici bude muset podpořit i pět poslanců Nové aliance. Po sečtení hlasů na Faerských ostrovech, dánském zámořském území, ale koalici přibyl ještě jeden mandát faerské liberální strany a Fogh Rasmussen nebude nutně Novou alianci potřebovat. Tato nová strana tak sice zasedne ve Folketingu, ale svůj hlavní cíl nenaplnila. Dánská vláda zůstane pod vlivem populistických lidovců.
Anders Fogh Rasmussen
