Zdroje hospodaření samosprávných krajů
Vznik krajské samosprávy v roce 2000 byl spojen s potřebou vytvoření příslušných pravidel pro její hospodaření, zejména pak zajištění adekvátních finančních zdrojů pro výkon samosprávné působnosti krajů, ale i pro činnosti, které na kraje přenesl stát formou tzv. přeneseného výkonu státní správy.
Pravidla hospodaření umožňují sice samosprávným krajům zajišťovat zdroje různým způsobem, vč. možností podnikání, využívání příjmů z pronájmů a prodeje majetku (případně i používat zápůjční prostředky a zadlužovat se), avšak tyto zdroje představují zanedbatelný podíl příjmů krajů. Hlavní zdroje rozpočtů krajů jsou tvořeny daňovými příjmy a dotacemi. Se vznikem krajů v roce 2000 byl systém jejich financování založen, ale jeho podoba se stále vyvíjí a doznává změn.
V období let 2000 a 2001 tvořily zdroje hospodaření krajů v podstatě pouze dotace ze státního rozpočtu, případně dotace ze státních fondů. Dotační systém byl založen převážně na tom principu, že stát poskytl krajům tolik prostředků formou dotací, kolik sám dříve věnoval na příslušné činnosti, když ještě tyto činnosti byly v působnosti státu a dále pak byly poskytnuty dotace na přenesený výkon státní správy kraji vykonávané. Vzhledem k tomu, že např. majetek a různé organizace na kraje přecházely na územním principu, nebyl rozsah těchto zařízení, která na kraje přecházela, úměrný velikosti krajů a byl dán zmíněným územním principem, tj. podle rozsahu zařízení na území příslušného kraje a tedy zdroje krajů v přepočtu na jednoho obyvatele i po dalších změnách pravidel se mezi kraji významně liší.
2002: podíly na státních daních
V roce 2002 byl systém tvorby zdrojů pro kraje upraven, krajům byla část zdrojů poskytnuta jako podíly na státních daních a byl jim snížen podíl dotací. Kraje začaly sdílet se státem některé z daní, které jsou sdíleny i obecními rozpočty. Jedná se celkem o šest segmentů daní, které jsou příjmem rozpočtů krajů. Kromě celého výnosu daně z příjmů právnických osob, kdy právnickou osobou je příslušný kraj, jde o podíly z daně z přidané hodnoty, z daně z příjmů právnických osob, z daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, ze srážkové daně a z daně z podnikání (z 60 %). V roce 2002 činil podíl přidělený všem samosprávným krajům 3,1 % z celostátního výnosu těchto daní. Jednotlivým krajům pak především na základě výše uvedeného územního principu byly stanoveny podíly na částce daní určené pro kraje jako celek. Tyto daňové příjmy v roce 2002 představovaly podíl na celkových příjmech krajů cca 27 % a téměř celý zbytek příjmů pak tvořily dotace.
2005: zvýšení daňových podílů
V roce 2005 byla provedená další změna zdrojů určených pro kraje. Nebyl změněn systém sdílení ani sdílené daně, ale zvýšil se podíl daňových příjmů krajů na celkových příjmech tím, že se míra sdílení daní zvýšila z 3,1 % na 8,92 % a byly upraveny i podíly jednotlivých krajů na sdílených daních. Větší podíl sdílených daňových příjmů krajů však nepřestavoval radikální nárůst jejich příjmů, ale pouze změnu jejich struktury, neboť zvýšením objemu příjmů z daní se snížil objem příjmů z dotací. Strukturu příjmů rozpočtu v roce 2006 tvořilo 37 % vlastních příjmů (tj. zejména daňových příjmů, nedaňových příjmů a příjmů kapitálových) a 63 % dotací.
Ze strany krajů jsou vyvíjeny snahy na další zvýšení podílů daňových příjmů, a to v takovém rozsahu, aby v podstatě všechny příjmy krajů byly tvořeny daňovými příjmy (což by představovalo nárůst procenta sdílení daní kraji na úroveň téměř dvaceti procent). To by krajům umožnilo zcela samostatné rozhodování o vydávání finančních prostředků bez dodržování účelovosti použití přijatých dotačních prostředků, jimiž dnes stát v podstatě činnost krajů usměrňuje.
Součástí daňových příjmů krajů ani po změnách pravidel nejsou stimulačními daňové příjmy, které by byly odvozovány od aktivit na území příslušného kraje, jak je tomu u daňových příjmů obcí. V daňových příjmech krajů se tak vůbec neprojevují ekonomické podmínky kraje, neboť všechny daňové příjmy jsou založeny pouze na principu sdílení celostátního výnosu daní a samy kraje nemohou přímo ani nepřímo ovlivňovat velikost svých daňových příjmů. Tento princip sice předchází vzniku problémů finančních zdrojů pro činnost některých krajů, na druhé straně však ale samosprávné kraje přímo ekonomicky nestimuluje k podpoře ekonomiky na území kraje.
Změna rozpočtového určení daní od roku 2008 se dotýká pouze obcí a zřejmě bude platit pouze v roce 2008. Podstatnější změny rozpočtového určení pro obce i kraje by pak měly proběhnout od roku 2009. Pro financování krajů v roce 2008 se ukazuje, že hlavními zdroji zůstanou dotace z kapitol státního rozpočtu a v tomto směru je pak nejvýznamnější dotace z kapitoly MŠMT, tj. dotace na školství zřizované krajem a obcemi v kraji, kdy tyto dotace v roce 2006 tvořily 53,3 % z celkových příjmů rozpočtů krajů. Mezi významné zdroje rozpočtů samosprávných krajů v nejbližších letech budou dále patřit i dotace z prostředků EU, poskytované z regionálních a dalších operačních programů, kterými mohou samosprávné kraje dosáhnout podstatného zvýšení svých zdrojů hospodaření.
