Liberálně konzervativní akademie - Cevro

ODS nikdy nepatřila mezi nadšené příznivce vzniku krajů v jejich současném počtu a s jejich nynějšími pravomocemi. Hlavními propagátory krajů naopak byli sociální demokraté a spolu s nimi KDU-ČSL a ODA, resp. US. Ve všech krajích dnes vládnou politici z ODS a spolu s nimi nejčastěji KDU-ČSL.

ČSSD nikdy neměla hejtmana ani v krajích, které jsou jinak její trvalou baštou; naopak ve většině krajů sedí v opozičních lavicích. ODA s US pro změnu nesedí již takřka ve vůbec žádných lavicích.

Krajské volby – „second-order“?
Krajské volby patří k tomu typu volebních klání, která politická věda označuje poněkud dehonestujícím přízviskem – druhořadé. Nejde o snižování jejich významu, ale spíše o zdůraznění toho, že se chování voličů obvykle řídí jinými pravidly než ve volbách parlamentních (tzv. prvořadých). Základní odlišností bývá už sama volební účast, silně ovlivňující výsledky.
   Klíče k pochopení minulých volebních výsledků představují jednak nízká volební účast (33, resp. 30 %), dále termín zhruba uprostřed volebního období Poslanecké sněmovny a konečně odlišná síla jednotlivých stran v komunální sféře. Nízká volební účast vyhovuje stranám, které mají silná a disciplinovaná voličská jádra. Těmi jsou KSČM, KDU-ČSL a ODS, a to v tomto pořadí. Termín v polovině vládního funkčního období zase takřka automaticky přináší body opoziční straně, umožňující učinit z jakýchkoli voleb svého druhu referendum o spokojenosti s vládou či politickou situací. Volby 2000 přinesly významné zisky všem tehdejším opozičním formacím, o čtyři roky později se pak situace opakovala a profitovala znovu opozice. V krajských volbách také mají velký náskok strany, jež jsou na kandidátky schopny vyslat známé tváře z radnic měst a obcí. V českém případě tedy v prvé řadě ODS a různá uskupení nezávislých či regionálních kandidátů.
   Je nabíledni, že podobná situace se může opakovat i v případě krajských voleb v roce 2008. A to zejména, pokud se opozici podaří vnutit jim celostátní charakter a témata, nebo z nich rovnou učinit plebiscit o vládě a jejích reformách.

Z odloženého dítěte nebezpečným premiantem
Zemanova vláda se ke krajům od prvních voleb chovala, jako kdyby je ani neprosadila právě ona. Odložených novorozeňat se musela ujmout opoziční „macecha“ – ODS. Ta spolu s lidovci po prvních krajských volbách stanula v čele všech 14 krajů a řídí je dodnes. Především ODS se pak po celých sedm let pokoušela z odložených krajských kojenců vychovat sebevědomé figury na politické šachovnici. A to se jí skutečně podařilo.
   Krajská politická elita dnes zaujímá důstojné a vlivné postavení v politice na úrovni mezinárodní, celostátní i v rámci relevantních politických stran. České kraje mají svá zastoupení v Bruselu a spolupracují s regiony z celé Evropy. Krajská zastupitelstva úspěšně předkládají vlastní návrhy zákonů a oponují návrhům vládním. Krajští hejtmani patří do nejužšího vedení většiny relevantních stran a hlasy krajské reprezentace rozhodují kongresy a sjezdy. Asociace krajů si vydobyla významné postavení v domácí politice i v evropských strukturách. Bez spolupráce s kraji se dnes v ČR neobejde žádná centrální politická reprezentace.

Kraje poprvé vládní
Po převzetí vlády ODS a jejími koaličními partnery se kraje poprvé dostaly do situace, že jsou vyhledávanými partnery. V programovém prohlášení Topolánkovy vlády jsou kraje skloňovány na mnoha místech jako klíčový partner při řešení různých problémů. Vláda se např. chystá významně je zapojit do českého předsednictví Rady EU. Ministr vnitra Langer v rámci reformy policie hodlá reorganizovat její územní členění tak, aby odpovídalo krajskému zřízení. Totéž platí o zamýšlené roli krajů v zavádění informačních technologií do správních procesů, zejména pak v oblasti komunikace občanů s veřejnými institucemi (tzv. e-governmentu). Kraje mají získat daleko větší rozhodovací vliv v otázkách dopravní politiky, rozvojových plánů i kontroly svých majetkových podílů ve společnostech. Zdá se, že krajům svítá na lepší časy.

Co dál?!
V cestě kooperativnějším vztahům mezi vládou a kraji však stojí jedna překážka. Krajské volby v příštím roce. Pro vládní strany, zejména pak ODS, je klíčové, aby v nich uspěly. Jinak mohou všechny plány vzít za své. Současné krajské postavení ODS (13 ze 14 hejtmanů, členství ve všech 14 radách a absolutní dominace ve 12 z nich) je však opravdu unikátní. ODS tedy bude obhajovat téměř neobhajitelné, zvláště v jejím vládním a navíc reformním postavení. Úspěch může přinést jen absolutní souhra celostátní, krajské i místní reprezentace a nedopuštění toho, aby opozice převzala iniciativu v nastolování sobě pohodlných – nejlépe celostátních – témat.
   ODS mnohokrát v minulosti prokázala, že se její reprezentace dokáží navzájem podpořit a podržet. Příští rok bude dobrou příležitostí to znovu zopakovat. Jinou volbu ostatně ani nemá.