Zlepší reformovaná smlouva fungování EU?

09. října 2007 - redakce
09 Řij

Alena VenhodováAlena Venhodová
senátorka

Dopouštět se v tuto chvíli soudů na adresu smlouvy, jejíž definitivní podoba není známa, by nebylo korektní. Nejsem ostatně prognostičkou. Na druhé straně je třeba otevřeně říci, že smlouva pokračuje v trendu nastoleném v devadesátých letech 20. století. Jinými slovy, dojde k přenosu dalších pravomocí na orgány EU, zejména v citlivé oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech. Velkým úspěchem reformní smlouvy by bylo, pokud by se podařilo zakotvit efektivní procesní mechanismy, které by alespoň omezily centralizační tendence, s nimiž se stále setkáváme. Klíčový v tomto ohledu je tak často vzývaný princip subsidiarity a zejména přítomnost politické vůle, která by si jeho realizaci vynutila.

 

Ondřej KrutílekOndřej Krutílek
analytik CDK

Patrně ano, jen si nejsem jist, co na to ve výsledku členské státy. Nezapomínejme, že probíhající mezivládní konference může s ohledem na svůj velmi omezený a podrobně specifikovaný mandát přinést jen dílčí změny, přičemž základem jejích negociací není nic nevýznamnějšího než odmítnutá euroústava.

 

Markéta PitrováMarkéta Pitrová
politoložka FSS MU

V akademickém světě potřebujeme přesná zadání a já vskutku nevím čím měřit „zlepšení“ unijních institucí. V každém případě můžeme ocenit nové rozpočtové řízení a ještě další detaily. Změnou hlasování a omezením počtu komisařů se ovšem zásadně mění rozložení sil uvnitř EU a já bych proto řekla, že spíše než o „zlepšení“ se jedná o vytvoření nových institucionálních pravidel nesrovnatelných se stávajícím stavem. Nicméně musíme vyčkat na ratifikaci.