Duben
Březnová výkonná rada
Výkonná rada ODS přijala na svém březnovém zasedání 31. března informaci o návrhu zákona o reformě veřejných financí. VR ODS tento návrh podpořila a vyzvala k tomu také poslance a senátory ODS.
Výkonná rada zároveň vyzvala poslanecký a senátorský klub ODS, aby projednaly a navrhly kandidaturu Václava Klause na funkci prezidenta ČR. Distancovala se také od xenofobních výroků Jiřího Čunka na adresu občanů ČR romské národnosti. Naopak podpořila rozhodnutí vlády ČR o zahájení jednání s USA o spolupráci na protiraketové obraně. Grémiu ODS výkonná rada uložila vypracovat návrh postoje ODS k otázce rozpočtového určení daní.
Vláda představila reformu veřejných financí pro rok 2007–2010
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek 3. dubna 2007 prezentoval spolu s ministrem práce a sociálních věcí Petrem Nečasem a ministrem financí Miroslavem Kalouskem výsledky jednání vlády z 2. dubna 2007 k materiálu Reformní kroky realizované v letech 2007 až 2010 k dosažení stanovených deficitů veřejných rozpočtů. Dokument počítá se změnami daní, sociálních dávek i nemocenské. Podle vlády na reformách vydělají všichni bez ohledu na výši příjmu, zvýší se totiž slevy na dani a odečitatelné položky. Cílem reformy je zastavit zadlužování státu.
Premiér při prezentaci vládního materiálu zároveň dodal: „Reforma je sociálně citlivá a výhodná pro rodiny s dětmi – zaplatí ji černí pasažéři systému.“
Premiér později prohlásil, že když se nepodaří reformní zákony prosadit, jeho vláda skončí a zkusí co nejrychleji vyvolat předčasné volby. S reformou nesouhlasí nejen levicová opozice, výhrady znějí i z koaličních stran. Asi nejvážnějším kritikem je bývalý ministr financí za ODS Vlastimil Tlustý. Ten požaduje, aby se o rozpočtové reformě oficiálně hovořilo jako o úsporném balíčku, nebo aby z návrhu zmizela patnáctiprocentní daň. Jinak při hlasování v Poslanecké sněmovně reformu zamítne. Premiér Mirek Topolánek uvedl, že s žádnou podobnou změnou v návrhu rozpočtové reformy nepočítá.
Zatím tak zdaleka není jisté, že kabinet své plány prosadí. Ve dvousetčlenné dolní komoře nemá spolehlivou většinu. Jakákoli nejednota koaličního tábora by tak pro kabinet byla kritická. Kromě Tlustého váhá ještě několik koaličních poslanců. Tlustého stranický kolega, poslanec Jan Klas řekl, že pokud ruku pro reformu nezvedne Tlustý, nepodpoří ji ani on. Poslankyně ODS Alena Páralová ČTK řekla, že navržená daňová reforma se ani jí příliš nelíbí, ODS by tento plán podle ní mohl poškodit. Chápe však, že je potřeba přinést oběť v zájmu koaliční vlády. Naznačila, že její výhrady nejsou tak vážné, aby reformu „potopila“. Nehodlá prý hlasovat s předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem proti vlastní straně. Většinu předložených změn v sociální oblasti poslankyně přivítala. Její dílčí výhrady prý ministr práce Petr Nečas (ODS) ve vládním návrhu zohlední. Podle Páralové není pravda, že by poslanci nemohli vznášet připomínky.
Pochyby mají také poslanci KDU-ČSL Kasal a Hovorka.
Kandidát ODS do druhého kola
Do druhého kola doplňovacích senátních voleb na Chomutovsku postoupili občanský demokrat Jan Řehák a komunista Václav Homolka. Náměstek chomutovské primátorky Řehák získal v prvním kole 13. a 14. dubna 25,41 procenta hlasů, ředitel kulturního domu v Klášterci nad Ohří Homolka 23,28 procenta hlasů.
Kandidát ČSSD Jan Mareš se nedostal do druhého kola o 19 hlasů. Občanský demokrat Řehák získal v prvním kole 2760 hlasů, komunista Homolka 2529 hlasů. Pro třetího Mareše hlasovalo 2510 lidí. Z 10.930 celkem odevzdaných obálek bylo 70 hlasů neplatných. Sociální demokraté pošlou k soudu návrh na neplatnost hlasování v doplňovacích volbách do Senátu na Chomutovsku po 2. kole voleb. Učiní tak po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí, tedy nejspíš 24. dubna. Strana tak chce docílit přepočítání hlasů kvůli těsnému výsledku voleb.
Lidé na Chomutovsku ve 118 volebních místnostech vybírali nástupce lékaře Petra Skály (nezávislý), který po tříměsíčním působení v horní komoře na mandát rezignoval ze zdravotních důvodů. O uvolněné místo mělo zájem devět kandidátů. Kromě první trojice ovšem nikdo výrazněji neuspěl.
Senátních voleb na Chomutovsku se zúčastnilo 10,92 procenta voličů, což je o téměř 20 procentních bodů méně než v říjnu, kdy v prvním kole přišlo k urnám 33,3 procenta voličů. Voličská účast je nejnižší v historii prvních kol senátních voleb. Dosud nejnižší byla v roce 2002 ve volebním obvodě Karviná, kde se tehdy prvního kola řádných voleb zúčastnilo 15,87 procenta voličů. Obecně vůbec nejnižší účast byla v Brně před čtyřmi léty, kdy při rozhodujícím senátním volebním kole přišlo hlasovat jen 10,3 procenta voličů.
Druhé kolo proběhne 20. a 21. dubna. O týden později proběhne první kolo doplňovacích voleb na Přerovsku a Odersku.
