Tomáš Pojar: Podpora lidských práv je jedním z hlavních pilířů české zahraniční politiky

08. března 2007 - Zbyněk Klíč
08 Bře

Tomáš PojarZahraniční politika většiny evropských zemí se soustředí zejména na vztahy se svými evropskými partnery či Spojenými státy. Jak důležité ze strategického hlediska jsou pro Českou republiku vztahy ze zeměmi například z jižní Ameriky či Afriky?
Česká republika, stejně jako ostatní státy, má hlavní zájem na rozvoji dobrých vztahů se sousedními státy a posilování regionální spolupráce, velkou důležitost má dále posilování spojeneckého a partnerského zapojení České republiky do Severoatlantické aliance a Evropské unie. Naším strategickým zájmem je posilování euroatlantické vazby. V Evropské unii je pro nás důležitá spolupráce v rámci evropského sousedství a snaha prosadit politické, ekonomické a bezpečnostní zájmy České republiky zejména v zemích západního Balkánu a východní Evropy. Z ekonomického hlediska je naší prioritou jihovýchodní Asie, z bezpečnostního hlediska se naše pozornost soustřeďuje na Blízký Východ. Rovněž se snažíme o posilování vztahů se státy Jižní Ameriky a Afriky, musíme však přitom mít na zřeteli naši velikost a možnosti.

Velká pozornost se v současnosti soustředí na vývoj v jižní Americe, jaké vztahy má Česká republika s režimy na tomto kontinentu?
Česká republika udržuje diplomatické vztahy s těmito zeměmi přímo úměrně své velikosti a geografické vzdálenosti těchto států. Vzhledem k tomu, že podpora lidských práv a demokracie jsou jedním z hlavních pilířů české zahraniční politiky, zvláštní pozornost je věnována Kubě. Česká republika dlouhodobě kritizuje porušování lidských práv na Kubě a zasazuje se o podporu demokracie v této zemi.

Angažuje se Česká republika nějakým způsobem v řešení lokálních konfliktů, například mezi Indií a Pákistánem, na Srí Lance apod.?
Do stabilizace krizových oblastí se Česká republika aktivně zapojuje v rámci mezinárodních organizací, a to i v případě zmíněných konfliktů. Míra našeho zapojení je obdobně jako v bilaterálních vztazích přímo úměrná velikosti a možnostem naší země, a závisí také na prioritách české zahraniční politiky, naše angažmá je tedy výrazně vyšší např. v zemích bývalé Jugoslávie, ale také v Iráku nebo v Afghánistánu.

Existuje ve vztazích České republiky například s africkými zeměmi kontinuita, či musely být po roce 1989 navázány nové kontakty?
Česká republika nemusela navazovat nové kontakty, ale samozřejmě cíle a zájmy československé a poté české zahraniční politiky se před a po roce 1989 výrazně proměnily.

Ve které oblasti mimo euroatlantický prostor jsou do budoucna nejvyšší priority České republiky?
Hlavní priority jsou v souladu s hlavními zájmy České republiky, ať už například bezpečnostními, nebo ekonomickými. V souladu s těmito zájmy se samozřejmě částečně utváří také tematické priority, jako např. priority české rozvojové a transformační pomoci. Jednou z hlavních priorit české zahraniční politiky je bezpochyby oblast západního Balkánu a východní Evropy, pokud mám hovořit o oblastech mimo euroatlantický prostor, naše angažmá je výrazné např. v Iráku a Afghánistánu, kde jsme zapojeni jednak ve vojenských misích, ale důležitá je právě také naše rozvojová a transformační pomoc. Naše rozvojová pomoc má své priority v Angole, Bosně a Hercegovině, Jemenu, Moldavsku, Mongolsku, Srbsku, Vietnamu a Zambii, transformační pomoc je zaměřena kromě států bývalé Jugoslávie mimo jiné na státy jako je Bělorusko, Ukrajina, Gruzie, Kuba a Barma. Jinak by samozřejmě vypadal výčet států, kde máme naše hlavní ekonomické priority, z bezpečnostního hlediska se výrazně věnujeme blízkovýchodnímu regionu.


Tomáš Pojar (* 1973)
• náměstek ministra zahraničí pro dvoustranné vztahy
• ředitel nadace Člověk v tísni (1997–2005)
• absolvent Amercian International School in Israel a stáže Reagan-Fascell Democracy Fellowship