Liberálně konzervativní akademie - Cevro

Půl roku peripetií a dohadování o vzniku vlády přímo vybízí k porovnání. K porovnání slov a činů předsedů dvou nejsilnějších parlamentních stran. Co říkali v prvních desítkách hodin po vyhlášení výsledků voleb do sněmovny a kam jejich kroky skutečně vedly?
   Mirek Topolánek dovedl ODS k historickému výsledku, přesto se ocitl v nepříjemné situaci toho, kdo musí „vařit z vody“. Držel se již před volbami chystaného spojenectví s lidovci a zelenými a od začátku přijímal odpovědnost za výsledek jednání: „Pokusím se vládu sestavit. Pokud se mi to nepodaří, dám svou funkci k dispozici.“ A před druhým pokusem tato svá slova zopakoval. Na dotaz, zda jsou reformy výsledkem voleb odpískané říkal: „Nesmí být! Teď se nebavme o technice, o tom, jakým způsobem provést jednotlivé reformy, ale ty reformy prostě musí proběhnout.“ A skutečně, Topolánek do koaliční smlouvy prosadil většinu reforem dle programu ODS a vymyslel pojistku, jak jich dosáhnout. Předseda ODS své slovo dodržel.
   Velkým politickým lhářem se ukázal Jiří Paroubek. Dva dny po volbách se poradil s vedením strany, předsedy krajských organizací a poslanci a vyhlásil: „V detailnější podobě jsem jim navrhl odchod do opozice. Dá se říci, že to bylo akceptováno,“ a doplnil: „Úřednickou vládu bychom v žádném případě nepodpořili.“ Ihned poté si ČSSD uvědomila, že z opozice by se jen velmi těžko bránila rozkrývání svých řad šibalů. Proto se právě úřednická vláda (držená u krku tolerancí socialistů) stala hlavním tématem. Poté začal Paroubek prohlašovat, že do měsíce je opět premiérem a dohnal lidovce k přebarvení na rudo. Když tento plán selhal, nabízel exkluzivní dohodu ODS. Pak požadoval vládu s ODS a lidovci. Jak se mu jeho plány drolily pod nohama, byl v chystané dohodě o této podobě vlády ochotný trhat na kusy program své strany a zcela opustit své závazky občanům. Jeho touze po moci a bezohledné cestě k ní nedokázali přihlížet všichni poslanci jeho strany. A zlomili největšímu politickému lháři a podvodníkovi vlastních voličů vaz.

Zdroj citací: MF Dnes – 5.a 6. června 2006