Liberálně konzervativní akademie - Cevro

CEVRO ve spolupráci s německým Institutem pro politiku a ekonomiku Haus Rissen uspořádalo ve dnech 15.–20. října 2006 již posedmé pro zájemce z oblasti politiky, práva a ekonomiky týdenní seminář v Hamburku. Témata letošních přednášek byla spojená zejména s německou vnitřní a zahraniční politikou, bojem proti terorismu a procesem evropské integrace.

Dvě přednášky Petra Robejška
Lektory účastníků semináře byli převážně pracovníci Institutu Haus Rissen, doplnili je zástupci spřízněných organizací – Hamburského světového ekonomického archivu a Vědeckého fóra pro mezinárodní bezpečnost vedoucí akademie Bundeswehru. Dvakrát vystoupil na semináři ředitel institutu Petr Robejšek, který se zaměřil jednak na světové uspořádání a rozdělení moci mezi jednotlivými velmocemi, jednak na národní zájmy a jejich souvislost s Evropskou unií.
   Upozornil, že v současnosti je zvláště důležitá otázky síly Číny, u níž však existuje řada faktorů, proč by tento potenciál neměla naplnit (latentní sociální nepokoje, regionální rozdíly, otázka ekologie), skepticky se také vyjádřil k nekonečnému rozšiřování Evropské unie. „Jakmile EU ztratí výlučnost, klubovost, ztratí pro své členy závaznost,“ upozornil.
   Pozornost mezi účastníky vyvolal rovněž Hans Krech, jednatel Vědeckého fóra pro mezinárodní bezpečnost vedoucí akademie Bundeswehru, který se zaměřil na otázky energie ve světové politice s nastíněním provokativního světového uspořádání se silnou pozicí Německa.
   Druhou oblastí semináře byla bezpečnostní politika. Svým příspěvkem k roli USA v boji se světovým terorismem přednesla politoložka Haus Rissen Ricarda Steinbach. Ta přinesla ve své přednášce obhajobu vpádu USA do Iráku, přičemž zmínila tři základní argumenty:
a/ v roce 2000 existovala snaha iráckých vědců o získání informací k nákupu zbraní hromadného ničení a hlavic v Indii
b/ pohyby na bankovních účtech z Jordánska do SAE, které jsou v oblasti bankovnictví považovány za arabské Švýcarsko
c/ sblížení vůdců Iráku a Íránu.

   Stejně jako Petr Robejšek se dostala i k otázce Číny, která se podle ní stane po nalezení spojenců reálným nepřítelem USA.
   Dvakrát se seminaristům představil asistent ředitele Haus Rissen Frank Leptien, který se věnoval zahraničněpolitickým a domácím konsekvencím velké koalice CDU/CSU a SPD.

Světová ekonomika jako třetí část semináře
Třetí stěžejní partií semináře se stala ekonomika, zejména na evropské a světové úrovni. Paktu stability a jeho důsledkům na rozpočtovou politiku členských zemí EU se věnoval spolupracovník Hamburského světového ekonomického archivu Karl Wolfgang Menck, Eckard Bolsinger z Haus Rissen se pak zaměřil na otázky globalizace. K. W. Menck uvedl, že Pakt stability byl podmíněn časovou situací Evropy a jeho hlavním účelem bylo posílení evropské konkurenceschopnosti, čímž nepřímo naznačil, proč v současnosti některé země odmítly tuto dohodu respektovat.
   „V současnosti dochází k uvolnění kritérií k modernizaci společnosti, pokud ovšem zadlužování pomáhá modernizaci a vytváření plné zaměstnanosti, které v budoucnu státní dluh vyrovnají,“ řekl. V závěru své přednášky se rovněž dostal ke strategiím příjímání eura a zmínil rychlou (Finsko) a postupnou (Velká Británie) strategii. Pro malé země, jako je Česká republika, doporučil finskou strategii. „Společná měna přispívá k výhodám, dlouhé vyčkávání naopak zvyšuje náklady,“ vysvětlil.
   V druhé „ekonomické“ přednášce se Eckard Bolsinger pokusil definovat a interpretovat pojem globalizace. Upozornil, že globalizaci nelze chápat jako samovolný proces, ale jako odpověď na neúspěchy intervencionismu státu. „Ukázalo se, že stát není všemocný, trh nelze řídit a je nevýhodné uzavírat trhy ostatním,“ konstatoval E. Bolsinger.

Jak vypadá Evropská komise?
Zájemcům o proces evropské integrace byla věnována přednáška Michaela Gwosdze. Ten seminaristům představil dva základní přístupy k uspořádání Evropy – liberální intergovernmentalismus a supranacionální institucionalismus a tyto pojmy spojil s výzkumem Eurobarometru, který zjišťoval postoje evropských úředníků k těmto termínům. Zjistil například, že Evropská komise jako celek se přiklání k supranacionálnímu směru, ovšem 25 z vysokých úředníků Komise je orientováno na liberální intergovernmentalismus, 46 % úředníků je pak proti tomu, aby se EK stala evropskou vládou. „Je nutné sledovat, jaký konkrétní úředník o záležitosti rozhoduje a jaký zastává směr,“ doplnil.

Zástupce ředitele Haus Rissen Eckard Bolsinger

Ředitel Institutu dr. Petr Robejšek přednášel posluchačům o světovém uspořádání a národních zájmech.